úterý 12. prosince 2017

Dětský sny

Když jsem byl malej, nechtěl jsem bejt ani policajt, ani popelář ani kosmonaut. Aspoň  myslím. Co pamatuju, chtěl jsem být paleontologem. A taky spisovatelem a taky muzikantem. A když jsem jako dítě poprvé uviděl Citroen 2CV, kachnu, věděl jsem, že tohle auto chci. Protože nic krásnějšího, aspoň ve světě aut, neexistuje.

No ale jak člověk roste a dospívá, začíná pomalu racionalizovat svý plány. Sny nechává pouze v dimenzi snění a mnohem víc používá rozum. Obrušuje hrany dětský fantazie, stává se nudným dospělým s jejich nudnými starostmi.

Něco na ten způsob nám na jednom školení říkala vzácná Jana Wills. Výjimečná a inspirativní žena. Možná to bylo školení o tom, jak být šťastný, možná o něčem jiném. To není podstatné. Podstatné je to, že mne to zaujalo.

A tak jsem si začal dělat dětský radosti. Pořídil si nejkrásnější auto na světě, zkusil jsem napsat a vydat knížku. A oboje mi projasnilo život až překvapivě barevným světlem a mně došlo, že to fakt stojí za to. Jana nekecala.

Dětský sny jsou strašně silný. Jsou to opravdový přání. Nekorigovaný pohledem toho, co dává smysl. Co je rozumné. Co se vyplatí. Při plnění dětských snů můžeš v okolí vypadat jako podivín, leckdo tě nepochopí, ale většinou jen proto, že on už na své dětství dávno zapomněl.

A tak teď máme koně. Koupil jsem ho Monice k narozeninám, protože si ho jako dítě přála. A je moc hezký pozorovat, jak si u něj odpočine, jak ráda za ním jezdí. Jak je to fajn, i když by si sama nikdy něco takového nepořídila, protože to nedává na první pohled smysl. Možná ani na druhý.

A to bych chtěl předat i tobě. Poselství Jany Wills. Plň sobě i svým blízkým jejich dětský sny. Přináší to radost, štěstí. Krásnej život. Plňme si dětská přání a na světě bude krásně.

Žádné komentáře:

Okomentovat