pátek 16. ledna 2015

Smlouva



- A podmínky jsou tedy jaké?

Zeptal se po úvodních formalitách.

Ty své si představil v úvodu. Tak to tu chodí. Chtěl to  místo za každou cenu. Na dvě funkční období. Mít se dobře. Zapsat se do dějin. Nesmazatelně. Mít moc. Nezpochybnitelnou.

Když si s ním tenkrát ti, které považoval za své lidi, vytřeli prdel, prozřel. Pochopil, že čistou hrou nic vyhrát nemůže. Stáhl se do ústraní, aby si uvědomil, že ho to v ústraní nenaplňuje. A tečku za svým působením na tomto světě, že chce jinou. Vítěznou.

Teď seděl v šestém patře hotelu, pokoj 66. Jak jinak. A i přes své jindy tak suverénní vystupování byl teď nezvykle nejistý. Měl strach, bál se, že zase něco nevyjde. Že se něco někde podělá. Věděl, že tohle je jeho fakt poslední šance.

- Dobře. Shrňme si tedy, že jsme se dobře pochopili. Prezident téhle republiky na dvě funkční období. Výrazný a nesmazatelný zápis do dějin. A pak rychlá a bezbolestná smrt. Majestátní pohřeb. Je to tak správně?
- Ano, rozumíte mi velmi dobře. Ale zatím jsem, promiňte, stále ještě neslyšel, co za to chcete vy.
- Dám vám svého prostředníka. Uděláte z něj kancléře
- To je to nejmenší, pokud projde všemi potřebnými procedurami.
- O to se nemusíte starat. To nechte na mně. Tento prostředník vám bude předkládat závazná doporučení, jak šířit můj vliv. Jak připravit svět na bitvu, kterou povedu se svým největším protivníkem. A já ji vyhraji. Stejně, jako vy vyhrajete tu svou.
- To zní skutečně velmi rozumně, pane kolego. A o jaká doporučení půjde? Rád bych měl alespoň rámcovou představu.
- Jen drobné službičky. Věci, které budou plně ve vaší kompetenci. Různá každodenní rozhodnutí nebo jen pouhá vyjádření k nejrůznějším tématům.
- A to je všechno?

Překvapilo ho, jak málo stačí. Jak jednoduché to bude.

- S vaším předchůdcem jsem měl také několik dílčích dohod. Součástí jedné byla třeba ta závěrečná amnestie. Tu jsem psal já. Potřeboval jsem rozvázat ruce svým spolupracovníkům.
- Už tomu začínám rozumět.
- Ve vašem případě to bude dlouhodobá a soustavná práce na polarizaci společnosti. Nejen u vás, ale celosvětově. Budete pomáhat mým lidem z Ruska a Číny. Budete dávat lidem správný příklad, jestli mi rozumíte. Propagovat alkohol, jsem hlavní akcionář všech důležitých firem z tohoto oboru. A finanční prostředky my samozřejmě potřebujeme pro naše aktivity.

Sám byl překvapen, jak to vše hladce vycházelo. Co všechno  mu prošlo. Nikdy předtím by nevěřil, jak mocnou ochranu získá. Tolikrát byl absurditou jeho požadavků šokován. Několikrát zopakovat kunda v rozhlasu? V neděli?

- Prostě musíme toho starýho mrzouta trochu pozlobit, odpovídal jeho nový manažer ústy svého kancléře.

Zpočátku mu některé věci byly proti srsti. Ale bál se neposlechnout. Porušit smlouvu. A tak pil, víc než jindy. Pak se mu to ale zalíbilo. Měl fakt absolutní moc. Dělal si co chtěl a čím víc posouval hranice, tím míň nových požadavků od kancléře chodilo. Byl výborným žákem svého učitele.

-----

Původně jsem to bral jen jako autoterapii. Vypsat se z dalších hrůznejch činů toho pána. Ale když se mi, ještě před zveřejněním tohoto textu, nejdřív ztratil sešit, v němž byla jeho původní verze a pak, když jsem to napsal podruhé, přišla pozvánka od neznámého čtenáře, že by si rád popovídal o tom, na čem právě pracuji, trochu jsem zneklidněl. Uvidíme, co bude dál.

1 komentář:

  1. tady se jasně ukazuje jací jsou všichni ti demagogové a pomlouvači zemana ale i média svoloč. všechno překroutí jenom aby mohli zemana pomlouvat a bezdůvodně urážet i když on se ani od tý "inteligentní"poloviny národa urazit nemůže když vidí co je to zač.

    OdpovědětVymazat