Kapitola 19 - Dezinfekce
Seděla na pokoji u těžkým životem poničeného Petra Bílka.
Otevřela obálku a letmým pohledem prolétla krátký dopis. Nadechla se, koukla na
Bílka a začala číst.
Ahoj Petříku. Milý
Petříku.
Dlouho jsme se
neviděli a já o sobě nedala vědět. Nemohla jsem.
Zpozorněl. Na jaho tváři byl vidět skutečný zájem. Tušil,
kdo mu to píše. Byl si jistý. A i když to na jednu stranu bolelo, na stranu
druhou si oddechl. Pořádně oddechl.
Byla jsem slabá, život
mě hnal svými zatáčkami a roklinami a já ho neřídila. Teď jsem se zase
zmátořila a vzala ho do svých rukou. Stejně jako tenkrát, když jsme se potkali
naposled.
Když se potkali naposled. Vzpomněl si na to i na mizérii, co
následovala. Se vším všudy a zas se dostavila zloba. Obrovská. Na ní, pitomou a
tvrdohlavou holku.
Už se zřejmě nikdy
neuvidíme
Tak to máš teda pravdu.
a proto ti musím
napsat.
Tenkrát to bylo jen
moje rozhodnutí. Ty za nic nemůžeš.
To je dost, že ti to došlo. Aspoň někomu. Za nic nemůžu. Ale
potrestanej jsem byl za celou lidskou společnost!
Já jsem právě dostala
sílu jej bezezbytku přijmout. A reagovat na něj.
Nevěděl co tím myslí. Jak chce reagovat. Ale bylo mu to
jedno. Dopis ho rozhodil, to né že ne. Na druhou stranu s ním přišla velká
úleva. Veliká. Osvobozující.
Zapomeň na mne
To asi nepůjde.
netrap se tím (vím, že
ses určitě trápil)
Trápil. To teda jo. A trpěl. Jak on kurva trpěl! Jen kvůli
ní. Která si myslí, že stačí napsat jeden podělanej dopis po tak dlouhý době a
všechno bude zapomenutý.
a najdi si někoho
lepšího, než jsem byla já.
Veronika.
PS: Měla jsem tě
vždycky ráda.
Katka dočetla a bylo ticho. V Bílkovi se to všechno
pralo. Nenávist. Stará láska. Zloba. Ale bylo tam i odpuštění. Mozek pracoval
naplno.
Katka byla dost empatická na to, aby poznala, že se to
v Bílkovi vaří. Bylo jí jasné, že teď potřebuje klid a čas. Sám na sebe.
Už půjdu za paní
Světlou. Ale kdybyste chtěl, zavolejte mě a já vám ten list přečtu ještě
jednou. Kolikrát budete chtít.
Petrovi Bílkovi sice Veronika svými slovy zasypala staré
rány solí, ale ta fungovala jako dezinfekce. Nejdřív to pálilo, ale to byl jen
začátek hojivého procesu. Dopis v něm vzbudil zájem o další život. Už se
jen nelitoval, ale začínal přemýšlet, co bude dělat dál. Došlo mu, že je to jen
na něm, jak se jeho život vyvine.
Komentáře
Okomentovat