Chudáci děti


Necháš si propíchnout ucho. Řízneš se. Šlápneš na sekeru. Menstruuješ. Po vzoru Vinnetoua se pokrevně sbratříš s nejlepším kamarádem a on ti za pár let stejně přebere holku. Porveš se s pitomcem z vedlejší třídy. A vždycky ztratíš krve aspoň pár kapek. Půl lžičky. Možná polívkový. Naběračky.

V hibernaci strávíš celou zimu. Někde na zatuchlým, vlhkým místě. Ve sklepě. Nebo díře v zemi. Většina známejch to nedá a skape. Uschne. Nebo to nevydrží a vzbudí se moc brzy. Nedočkavost je prevít. A ty, i když si dáváš pozor, soustředíš se, abys všechno zvládla, máš stejně pech. Potřebuješ tu správnou šťávu, po nocích nalítáš kilometrů, kolik za den nenachodí ani moc lidí. Šest, osm i deset. Tucet. Lítáš klidně čtyři hodiny v kuse. Jenže máš smůlu. Jsi ženská. Chceš děti. A ta touha je větší než pud sebezáchovy. Je větší než cokoliv, co dokážeš ovládnout. Děti ale potřebujou krev. Co naděláš.

Máš to dobře promyšlený. ´Seš malá, nenápadná. Než začneš tankovat, odplivneš trochu anestetika, takže to nebolí. Neví o tobě. To až pak. Ale tvá slina nejen otupuje. Ona je i jedovatá. Mrcha. Dělá fleky, co svěděj. Stejně ale nechápeš, proč jim to tak vadí. Každou chvíli se přece zbavujou aspoň půlky lžíce, možná štamprdlete krve. A tu malou kapku pro zachování rodu ti nikdo nenabídne. Nedovolí, aby sis jí vzala. Sama.

Svině hnusný. Už zas otravujou. Pijou mi krev. Lítaj tu. Zabij je, ať nás nechaj na pokoji. Ať můžeme spát. Ať nepoštípou děti.

Rozmáz jsem další slečnu po stěně. Krvavá šmouha jak plivanec tuberáka, co už to má spočítaný. Ta zas nasávala. Bestie nenasytná.

Chudáci děti.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Knihy Dobrovský - zklamání obrovský

Je to tady mrtvý

Oběd se šéfem